Se Zitou vážně i nevážně – 2. díl

Z volebního programu – Zdravotnictví, bezpečnost, sociální služby…

Poslechněte si neformální rozhovor mezi dlouholetými kolegy a přáteli. Zita Václavíková (bývalá místostarostka Chrastavy a současná radní) zpovídá lídra Starostů pro Chrastavu pro komunální volby 2026, stávajícího starostu Chrastavy a senátora Michaela Canova.

Zita Václavíková: Dobrý den, jmenuji se Zita Václavíková a připravila jsem pro vás podcast Se Zitou vážně i nevážně. Michale, vítám tě.

Michael Canov: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Zita Václavíková: Blíží se volby a ty jsi lídrem v Chrastavě za Starosty pro Liberecký kraj. Patříš navíc mezi zakládající členy. Myslím, že už je to řada let.

Michael Canov: Ano, je to tak.

Zita Václavíková: Myslím si, že by se lidé měli dívat nejen na samotné kandidátky, ale hlavně na to, kdo na nich je, co nabízí a jestli jsou jejich programy reálné. Tedy zda lidé, kteří kandidují, dokážou své plány opravdu uskutečnit. Mám před sebou program Starostů, tak bych s tebou ráda prošla několik témat. Začněme zdravotnictvím. Co mají Starostové v plánu v Chrastavě právě v této oblasti?

Michael Canov: Ve zdravotnictví vidím dva základní směry. První je stavebně-technický, druhý personální. V minulosti nám zcela vážně hrozilo, že zdravotní středisko přestane existovat, protože nebylo ve vlastnictví města a tehdejší majitelky se rozhodly ho prodat. Nakonec jsme museli jednat rychle a středisko odkoupit. Nebyla to levná záležitost, ale bylo to nutné, protože jsme tím zachránili jeho existenci.
Od té doby se ho snažíme postupně opravovat. Náročné je hlavně to, že všechny rekonstrukce probíhají za plného provozu. Ordinace musejí zůstat otevřené, protože kdybychom středisko na delší dobu zavřeli, jen těžko bychom pro lékaře hledali náhradní prostory a hrozilo by, že odejdou jinam.
Jednou z prvních věcí, které jsme po převzetí udělali, bylo vybudování výtahu. Upřímně řečeno, dlouho jsem se styděl za to, v jakém stavu dostupnost budovy byla. Starší nebo méně pohybliví lidé měli velký problém dostat se do horních pater, někdy dokonce museli lékaři scházet za pacienty ven před budovu. Na výtah nám navíc přispěl i Bílý Kostel, za což je potřeba poděkovat starostovi Jiřímu Formánkovi.
Tím ale práce neskončila. Postupně se opravují jednotlivé ordinace, na řadu přijde i výmalba a další úpravy. V budoucnu chceme řešit také fasádu. Co ale určitě nechceme, je zateplení. Ta budova má silné zdi, zateplení nepotřebuje a navíc by zbytečně poškodilo její historický charakter.

Zita Václavíková: A co personální stránka?

Michael Canov: Ta je složitá, protože situace ve zdravotnictví je v celé republice velmi napjatá. Přesto se nám podařilo dosáhnout některých důležitých výsledků. Velká krize byla například ve stomatologii, ale tu se povedlo vyřešit. Dnes v Chrastavě působí několik zubních lékařů a jedna paní doktorka ordinuje dokonce i mimo zdravotní středisko, v objektu domu s pečovatelskou službou.
Lékařům musíme nabídnout podmínky, aby sem chtěli přijít — například byt, vybavení ordinace nebo další zázemí. To bez podobné podpory dnes prakticky nejde.
U praktických lékařů ještě úplně spokojení nejsme. Máme obsazené ordinace, ale ideální stav by byl ještě posílit personál. Chrastava je totiž spádovou oblastí i pro okolní obce a přijíždějí sem pacienti nejen z Nové Vsi nebo Bílého Kostela, ale i z širšího okolí.
Podobná situace je u dětského lékařství. V současnosti je zde jedna dětská lékařka, která svou práci zvládá, ale z dlouhodobého pohledu nepovažuji tento stav za ideální. Do budoucna bychom proto chtěli zajistit ještě dalšího pediatra.
Naopak radost mi dělá, že se podařilo rozšířit odbornou péči. Máme zde kožní lékařku, fyzioterapeutky a další odbornosti, které tu dříve nebyly. Snažíme se, aby zdravotnictví v Chrastavě fungovalo co nejlépe a aby lidé měli péči dostupnou přímo ve městě.

Zita Václavíková: V programu je také podpora sociálních služeb. Co si pod tím mají lidé konkrétně představit?

Michael Canov: Sociální služby považuji za velmi důležité téma. Nejprve ale řeknu, co mě mrzí. Když zanikalo zařízení bývalého výchovného ústavu, přišla možnost, že by město objekt převzalo. Měl jsem velkou radost, protože jsem v tom viděl příležitost pro vznik domova důchodců. Nakonec to ale nedopadlo, protože přednost dostaly jiné státní záměry. V objektu tak nakonec vznikne zázemí pro aktivní zálohy. Nic proti tomu, určitě to bude fungovat dobře, ale Chrastava tím přišla o velkou šanci.
Je totiž rozdíl mezi domovem důchodců a domem s pečovatelskou službou. Domov důchodců nám chybí. Na druhou stranu si myslím, že o domy s pečovatelskou službou se staráme velmi dobře. Ve městě máme dvě taková zařízení. V jednom z nich právě probíhá rozsáhlá rekonstrukce, která zahrnuje novou fasádu i další stavební úpravy.
Vedle toho tu máme také charitu, která funguje velmi dobře, ale její kapacita je omezená. Péče je tam výborná, jen těch míst není tolik, kolik by bylo potřeba. Navíc se na provozu podílejí i okolní obce.
Velmi důležité jsou také terénní služby. Naši pracovníci se nestarají jen o obyvatele domů s pečovatelskou službou, ale dojíždějí i za lidmi domů. Pomáhají jim s běžným fungováním, s nákupy, úklidem, dopravou k lékaři i dalšími věcmi. Rozšířili jsme také časový rozsah této služby, aby byla dostupnější i o víkendech a ve večerních hodinách. To považuji za důležitý krok, protože řada seniorů tuto pomoc skutečně potřebuje.
Velkou radost mám také ze spolupráce s organizací Betel, která rozvíjí služby pro seniory a nabízí jim denní zázemí, společnost i aktivní trávení času. Je důležité, aby starší lidé nezůstávali sami. Populace stárne a potřeba těchto služeb bude stále větší.
Zita Václavíková: Dalším tématem je bezpečnost — policie a hasiči. Začněme hasiči.
Michael Canov: U hasičů musím říct, že situace je velmi dobrá. Máme kvalitní zásahovou jednotku a velkou výhodou je, že jejím velitelem je člověk, který je zároveň profesionálním hasičem. To je pro Chrastavu obrovské plus.
Vedle toho tu velmi dobře funguje i sbor dobrovolných hasičů. Daří se nám jim pomáhat a rozvíjet jejich zázemí. Podařilo se získat novou cisternu, vybudovala se cvičná věž, zlepšilo se vybavení i technické podmínky. Ale co oceňuji nejvíc, je práce s dětmi. To není samozřejmost. Dnes v Chrastavě funguje několik dětských hasičských kroužků a mladí hasiči tu vyrůstají v opravdu dobrém prostředí. I kdyby se z nich všichni jednou nestali hasiči, už jen to, že mají smysluplnou náplň volného času, je nesmírně cenné.

Zita Václavíková: A co policie?

Michael Canov: Tady je před námi jeden velký úkol — obnova obvodního oddělení Policie České republiky v Chrastavě. Považuji za obrovskou chybu, že o něj město přišlo. Chrastava měla policejní oddělení po staletí, v různých režimech i pod různými názvy, ale nikdy nezaniklo. Až donedávna.
To, že dnes ve městě obvodní oddělení chybí, není jen symbolický problém. Je to i velmi praktická komplikace pro bezpečnost obyvatel. Státní policie prostě není přítomná tak, jak by měla být, a část jejích úkolů musí suplovat městská policie. Pokud se mi podaří svůj post obhájit, bude právě obnova policejního oddělení jedním z témat, která chci aktivně otevřít s ministrem vnitra.

Zita Václavíková: Když mluvíš o městské policii — jak její fungování hodnotíš?

Michael Canov: Přiznám se, že když se kdysi rozhodovalo o jejím vzniku, byl jsem proti. Dnes po letech uznávám, že jsem se mýlil a že její existence byla správné rozhodnutí. Ukázalo se, že městská policie je pro Chrastavu velmi důležitá. S její prací jsem dlouhodobě spokojený.
Co mě ale mrzí, je zákonná podmínka maturity. Myslím si, že u městské policie není rozhodující papír, ale odborná způsobilost a náročné zkoušky, kterými strážníci procházejí. Ty jsou velmi přísné a podle mě vypovídají o schopnostech člověka mnohem více než samotná maturita. Snažil jsem se tuto podmínku změnit, ale bez úspěchu.

Zita Václavíková: A je městská policie v Chrastavě dostatečně personálně zajištěná?

Michael Canov: Pokud bychom chtěli mít plné pokrytí nepřetržité služby, musel by být počet strážníků ještě vyšší. Přesto jsme stav navýšili, ale stále nejsme v ideálním stavu. Důležité ale je, že městskou policii nesdílíme jen pro Chrastavu. Funguje zde spolupráce především se Stráží, kde naši strážníci část služby vykonávají, a zároveň se obce podílejí i finančně na celkových nákladech.
To je podle mě chytré a úsporné řešení. Kdybychom tuto spolupráci neměli, museli bychom vše financovat sami a ve výsledku bychom na tom byli hůř. Navíc když je potřeba zásah v Chrastavě, hlídka se sem dostane velmi rychle. Podobná spolupráce funguje i s Bílým Kostelem, byť v menším rozsahu.

Zita Václavíková: Dá se tedy říct, že bezpečnost ve městě stojí na dobré spolupráci více složek?

Michael Canov: Přesně tak. Bezpečnost dnes není o jedné instituci, ale o spolupráci hasičů, městské policie, státní policie, samosprávy i okolních obcí. A tam, kde spolupráce funguje, je to znát.

Zita Václavíková: Michale, děkuji za rozhovor.

Michael Canov: Já děkuji za pozvání.

Zita Václavíková: Vážení přátelé, děkuji, že jste nás poslouchali. Loučí se s vámi pořad Se Zitou vážně i nevážně.